Zákaznický servis a podpora: +49 2452 962-450

Po. – Čt.: 8:00 – 17:30 hod. | Pá.: 8:00 – 17:00 hod.

Praktické vědomosti o klimatizaci
Home Comfort
  1. Produkty a služby
  2. Produkty ‑ HomeComfort
  3. Klimatizace
  4. Praktické vědomosti o klimatizaci

Praktické vědomosti o klimatizaci

Informace pro praktický výpočet požadovaného výkonu zařízení a k technice různých chladicích systémů v přehledu

Praktické vědomosti o klimatizaci
Praktické vědomosti o klimatizaci
Praktické vědomosti o klimatizaci

Rychlý výpočet potřeby chladicího výkonu pro obytné a kancelářské prostory

Jaký výkon je nutný pro ochlazení místnosti?
Existuje základní vzorec: Každý krychlový metr prostorového objemu vyžaduje chladicí výkon 30 watt.

Podle tohoto základního pravidla lze rychle a jednoduše zjistit potřebný chladicí výkon, jak bylo vypočteno níže na příkladu prostoru s půdorysnou plochou 35 m² a výškou místnosti 2,5 m:

35 m² x 2,5 m výška místnosti =
87,5 m³ objem prostoru x 30 wattů =
2 625 wattů

To je jen přibližně propočítaný vzorec pro moderně izolované obytné a kancelářské prostory (standard pasivního domu). Mimoto závisí potřebný chladicí výkon ale i na „tepelném zatížení“ místnosti: Velkou roli proto hraje při výběru klimatizační jednotky také dopadající sluneční záření, izolace, velikosti oken, počet osob a tepelné zdroje



Přibližná potřeba chladicího výkonu se zohledněním typu a využití místnosti:

  • 30 W na metr krychlový
    pro ideálně typické standardní místnosti s izolací pasivního domu, normální plochou oken a při používání malým počtem osob
  • 10 W na metr krychlový navíc
    při špatné izolaci
  • 10 W na metr krychlový navíc
    v případě více než 3 osob v místnosti
  • 10 W na metr krychlový navíc
    při nadprůměrné ploše oken
  • 10 W na metr krychlový navíc
    v případě jižně orientovaných oken a vnějších zdí
  • 50 W na metr krychlový
    pro místnosti v podkrovních bytech.
    Zejména v podkrovních bytech ve starých domech zůstává stanovení požadovaného chladicího výkonu kvůli nedostatku podrobných znalostí o střešní tepelné izolaci stále složité. Pro jistotu by bylo možné počítat s 60 W na metr krychlový v případě špatně izolovaných střech a mnoha střešních oken také ještě více.
  • 55 W na metr krychlový
    při používání klimatizačních zařízení ve stavebních kontejnerech
Přibližná potřeba chladicího výkonu se zohledněním typu a využití místnosti

Není pravidel bez výjimek

Nikdo nemá ve skutečnosti 1,47 dětí. Přesto je to statistický průměr pro Německo. A zrovna tak málo nejdete ve skutečnosti ideální typickou standardní místnost, jako je 30 W pravidlo pro výpočet pro chladicí výkon klimatizačních jednotek pro určitou velikosti místnosti. Přesto se taková místnost statisticky vzato vyskytuje nejčastěji, a to je i důvod, proč slouží jako základ pro výpočet.

Znáte také princip údajů výrobce o spotřebě pohonných hmot u automobilu. 100 % nikdy těchto hodnot v praxi nedosáhnete, ale všichni výrobci používají stejné postupy hodnocení stanovené zákonem, aby bylo možné porovnávat trvale mezi sebou různá vozidla. Podobně je tomu také u klimatizačních jednotek.

Doporučení vhodnosti pro určité velikosti místností jsou založena na ideálně typických podmínkách, které platí ve statistice, ale zřídkakdy 1:1 ve skutečnosti. Nemůžeme jako jediný výrobce z vlastní vůle nijak měnit označení přístrojů, neboť by pak nebylo možná jejich porovnatelnost s konkurenčními modely. Neboť jedno je jisté: Přístroj označený jako vhodný pro místnosti o velikosti 30 metrů čtverečních má u všech výrobců více či méně stejný chladicí výkon. A případné doporučení pro určitou velikost místnosti je založeno zpravidla většinou na pravidle 30 W na metr krychlový.

Důležité informace o chlazení celých bytů:

Interiérové klimatizační jednotky jsou, jak již název napovídá, koncipovány pro klimatizaci jedné místnosti – nikoli několika místností. I když se jedná o velkou místnost o velikosti např. 70 m², nelze kalkulaci chladicího výkonu vypočtenou pro tuto místnost jednoduše použít pro byt o ploše 70 m² s více místnostmi. Neboť i klimatizační jednotka, jejích kapacita je koncipována pro tuto velikost místnosti, zvládne požadované chlazení pouze za předpokladu úplné cirkulace vzduchu v místnosti, – v případě bytu tak ve všech místnostech.

Přestože jsou klimatizační jednotky řady PAC k tomuto účelu již vybaveny silnými radiálními ventilátory, jejichž konstrukce podporuje transport vzduchu na větší vzdálenost, není rovnoměrná distribuce vzduchu do více místností v bytě možná pouze pomocí jedné klimatizační jednotky.

Náš tip: Je-li chladicí výkon klimatizační jednotky koncipován na celkovou plochu dvou sousedních pokojů, lze díky odpovídajícího nasměrování výstupu vzduchu klimatizační jednotky a s pomocí přídavného ventilátoru cíleně distribuovat studený vzduch také do sousední místnosti.

Dobrým plánováním využití je již polovina chlazení zajištěna

„Jen krátce zapnout a jen trochu ochladit“ – to je možná jedna z nejčastějších začátečnických chyb nových majitelů klimatizačních zařízení a často také příčina hněvu ohledně údajně nedostatečné výkonnosti přístrojů. Aby bylo v ložnici v noci chladno, zapne se klimatizační jednotka například k večeru a je v provozu jen pár hodin, a pak se vypne. Okamžitý pocit: Příjemně chladno – vše je perfektní.

To ovšem takto nezůstane nadlouho, protože klimatizační jednotka ochlazuje pouze stávající vzduch v místnosti. 95 % tepelné energie získané během dne není však ve vzduchu, ale je uložena ve stěnách, podlahách, stropech a v nábytku. A ty vydávají během noci teplo permanentně zpět do vzduchu v místnosti, který se díky vypnuté klimatizační jednotce opět otepluje! Nechejte tedy pokud možno v takových případech nejlépe během dne klimatizační jednotku běžet, aby se ve stěnách, podlahách, stropech a nábytku během dne akumulovalo co nejméně tepla, protože uložené teplo se tímto způsobem trvale předává do vzduchu v místnosti a pak je klimatizační jednotkou ochlazováno. Díky této metodě zůstanou místnosti i v případě večerního vypnutí klimatizace až do noci příjemně chladné. Žádného „úložiště chladu“ ve stěnách nelze bohužel ani při permanentní klimatizace docílit, neboť se stěny vždy opět „nabíjejí“ teplem zvenčí.


Realistický výpočet potřeby chladicího výkonu se všemi relevantními faktory

Plánování s orientací na praxi a započtení rezerv

Pokud chcete dosáhnout znatelného efektu ochlazení, pak vycházíte při plánování kapacity pro jistotu z předpokladu, že vaše místnost neodpovídá ve všech ohledech statistické normě a započítáte proto rezervy výkonu. V neposlední řadě také proto, že kolísá počet uživatelů místnosti a v průběhu mohou nastat fáze počasí s extrémně velkým horkem.

Zde to však také závisí na individuálních nárocích pro vytvoření a udržení příjemného klimatu v místnosti i za proměnlivých podmínek.

Jak ukazuje následující grafické znázornění, mohou být doporučení pro velikost místnosti ovlivněna nejrůznější faktory, takže již není nutné počítat s 30 W na krychlový metr, ale s až 60 W nebo i více.

To znamená, že klimatizační jednotka doporučená například pro velikost místnosti 40 m² může za změněných podmínek efektivně ochladit již jen místnosti do velikosti 20 m².

Tip z praxe:

I kdyby to bylo s použitým zařízením možné, neměla by teplota místnosti být ochlazena příliš. Tím by se nejen zvýšila zbytečně spotřeba energie, ale i nemoci z nachlazení bývají v létě zčásti způsobeny „šokem z chladu“, když člověk vstoupí do silně ochlazené místnosti.

Proto vám doporučujeme nastavit teplotu přibližně o 3 °C, nikdy však více než o 5 °C nižší, než je venkovní teplota.

Věděli jste to?

100 % výkonnosti dosahuje člověk při teplotě místnosti 20 °C.
Při 28 °C klesá jeho výkonnost ve srovnání s tím na 70 %, a při 33 °C dokonce na 50 %.

V Německu je proto stanoveno směrnicí „Arbeitsstätten-Richtlinie Raumtemperatur“ (ASR A3.5, směrnice pro teplotu v místnosti na pracovišti), že teplota v kancelářských prostorách nesmí překročit 26 °C.

Praktické znalosti o procesu chlazení: Funkce a rozdíly techniky v přehledu

Monoblokové nebo splitové zařízení, technologie jedné nebo dvou hadic, výparníkový chladič nebo chladicí zařízení? Kdo hledá ideální zařízení pro osvěžující ochlazení místnosti při vysokých teplotách, může kvůli různým možnostem a široké škále procesů snadno ztratit přehled.

Nejdříve ze všeho: Jediný a jen optimální postup vlastně neexistuje. Jak různé jsou výstupní parametry, jako je velikost místnosti, metoda chlazení, požadavky na komfort, náklady na instalaci a samozřejmě také rozpočet, tak rozdílný a individuální je následně také návrh dokonalého řešení.

Právě z tohoto důvodu má firma Trotec ve výrobním programu mnohá kvalitní zařízení s různými procesy chlazení. Tak najdete vždy ten správný přístroj pro své osobní potřeby a vždy přitom profitujete z nejlepšího poměru cena-výkon od předního značkového poskytovatele!


Mobilní klimatizační zařízení – komfortní chladicí zařízení

Funkční princip kompresního chladicího zařízení

Pro lepší pochopení předem trochu teorie z technologie chlazení:

Na rozdíl od chladičů vzduchu – zvaných také Aircoolery – ochlazují všechny klimatizační jednotky naší řady PAC vzduch v místnosti pomocí kompresorového chladicího zařízení s vysokým výkonem. Chladivo je přitom vedeno dvěma přenašeči tepla – zkapalňovačem a výparníkem. Pomocí kompresoru a expanzního ventilu se chladivo v tomto uzavřeném koloběhu vystavuje střídavým tlakům, čímž se plyn při kompresi zahřívá a při uvolnění ochlazuje. Horký vzduch se odvádí ven přes zkapalňovač a chladný vzduch se vyfukuje do místnosti přes výparník.

Vysoušení vzduchu včetně

Protože se vzduch na výparníku ochlazuje až na svůj rosný bod, kondenzuje současně také vlhkost ze vzduchu – ten je tedy nejen ochlazován, ale současně také vysoušen, což všeobecně zvyšuje pohodu a vytváří příjemné klima v místnosti, neboť dusný a vlhký vzduch je vnímán spíš jako dusný a nepříjemný.

Podle konstrukce jsou tato chladicí zařízení u firmy Trotec k dostání jako splitové nebo monoblokové klimatické jednotky, tyto navíc ještě s technologií jedné nebo dvou hadic.

Bez hadice není chladno, teplo musí ven

Bez hadice žádné chladno!

Nenechte se znejistit obrázky klimatizačních jednotek, které navozují dojem kompletně použití bez hadic – minimálně jedna hadice je nutná, i když ji někdy nevidíte! Proč? Zcela jednoduše:

Klimatizační jednotky jsou kompresorová chladicí zařízení. A ta generují stejnou měrou jak chladno, tak i teplo – to je neměnná fyzika. Vytvořené chladno je v místnosti žádoucí, teplo naproti tomu ne. Proto musí pryč, a sice ven.

U splitových zařízení je venku automaticky, protože zde se teplo odvádí přímo ven do instalovaného zkapalňovače. Ovšem tato zařízení potřebují také spojovací vedení pro cirkulující chladivo, které zaručuje odvádění tepla.

U monoblokové konstrukce (viz obr. nahoře) vzniká teplo centrálně v zařízení a musí být proto odváděno do venkovních prostor, aniž by se opět mísilo s vnitřním vzduchem v místnosti a ohřívalo jej.

K tomuto účelu slouží nutně alespoň jedna hadice odváděného vzduchu, který je tedy nedílnou součástí dodávky každé na trhu dostupné monoblokové klimatizační jednotky, a to i v případě, že to není na každém obrázku použití přímo vidět.


Monoblokové klimatizační jednotky s technologií jedné hadice

Monoblokové klimatizační jednotky s technologií jedné hadice

Toto konstrukční provedení je uplatněno u většiny klimatizační jednotek PAC firmy Trotec. Veškerá technika je nainstalována ve stejném pouzdru, což šetří místo, a procesní horký vzduch je odváděn pomocí centrální hadice pro odváděný vzduch přes okno nebo dveře do venkovního prostoru – proto technologie jedné hadice. Permanentním odváděním tohoto teplého vzduchu vzniká lehký podtlak, který se vyrovnává pohybem teplého vzduchu zvenčí a z přilehlých místností. Kladný efekt spočívá v tom, že je do místnosti tímto způsobem kontinuálně přiváděn čerstvý vzduch (kyslík). Dojde však přibližně ke 20 až 30 % ztráty energie kvůli vtahovanému teplému vzduchu zvenčí. Tato energetická nevýhoda je však většinou negativní pouze na první pohled. Neboť pokud se v místnosti zdržují lidé, je také zapotřebí kyslík, který ale do místnosti při použití splitových zařízení s režimem recirkulace neproudí. Monobloková zařízení s technologií jedné hadice zaujmou především výhodnou kombinací chlazení s vysokým výkonem, permanentního přívodu čerstvého vzduchu a maximálně jednoduchou manipulací. Flexibilní provoz v různých místnostech je díky tomu zvlášť snadný. Monoblokové klimatizační jednotky jsou také nejlevnější alternativou, pokud jde o chlazení místností.

Monoblokové klimatizační jednotky s technologií dvou hadic

Monoblokové klimatizační jednotky s technologií dvou hadic

Tak, jako u zařízení s technologií jedné hadice, je i zde procesní horký vzduch odváděn do venkovního prostoru pomocí hadice odváděného vzduchu, ale do přístroje je před další druhou hadici současně pět přiváděno velké množství čerstvého vzduchu.

Tímto způsobem je na rozdíl od zařízení s technologií jedné hadice umožněn tlakově neutrální oběhový provoz bez vstupu teplého vzduchu zvenčí, díky tomu je zařízení sice účinnější, ale zato vyžaduje poněkud větší náročnost instalace.

Neboť namísto pouze jedné je nutné při tomto postup nainstalovat dvě hadice.

Tato zařízení jsou energeticky účinnější než monobloková zařízení s technologií jedné hadice, nevýhodou je však i zde, tak jako u splitových zařízení, že do místnosti není přiváděn čerstvý vzduch (kyslík).


Mobilní splitové klimatizační jednotky

Funkční princip splitové klimatizační jednotky

U splitových jednotek, jako je PAC 4600 jsou zkapalňovač (venkovní jednotka) a výparník (vnitřní jednotka) konstrukčně odděleny. Venkovní jednotka, umístěná na balkóně, terase nebo na volném prostranství, je připojena pomocí spojovacího vedení na interiérovou klimatizační jednotku.

Protože je odpadní teplo, vznikající zde při procesu chlazení, odváděno pomocí spojovacího vedení (horké chladivo) přes venkovní díl ven, není u splitových zařízení na rozdíl od monoblokových klimatizačních jednotek zapotřebí hadice pro odváděný vzduch pro odvod teplého vzduchu. Splitové klimatizační jednotky mají ve srovnání s monoblokovými klimatizačními jednotkami výrazně lepší energetickou účinnost, protože odpadní teplo vzniká venku ve venkovní jednotce a nikoli ve vnitřní části. Tím musí teplo, které je odebíráno vzduchu v místnosti, tak, jako i u ostatních monoblokových klimatizačních jednotek, odváděno ven pomocí hadice pro odváděný vzduch. To pak má za následek, že se vytváří vakuum a není dovnitř do ochlazované místnosti vtahován teplý venkovní vzduch.

Vůči lepší energetické účinnosti však stojí také horší bilance kyslíku. Splitové klimatizační jednotky lze nejlépe porovnat s režimem recirkulace klimatizačního zařízení v autě. Tentýž vzduch prochází přes agregát, a tím je vzduch, který je vtahován dovnitř, vždy chladnější, a je zapotřebí méně energie pro chlazení.

Nicméně pokud se v autě trvale používá pouze režim recirkulace, je v určitém okamžiku kyslík v prostoru spotřebován. Stejný princip je i u splitových zařízení. Stejný vzduch se vždy znovu ochlazuje a v určitém okamžiku je kyslík v místnosti přítomnými osobami spotřebován. Pak je nutné vyvětrat, aby se do místnosti dostal čerstvý kyslík. To však opět zhoršuje energetickou výhodu vůči monoblokovým zařízením. Výhoda se tedy relativizuje podle obsahu kyslíku v místnosti.


Adiabatické chlazení s mobilními přístroji Aircooler

Schéma adiabatického chlazení

Aircoolery, jako ty z řady PAE od firmy Trotec, jsou přímé chladiče vzduchu a nemají na rozdíl od klimatizační jednotek PAC žádné kompresorem poháněné chladicí zařízení, neboť ochlazují vzduch pomocí přirozeného principu odpařování vody, zvaného také adiabatické chlazení. Každý zná tento chladivý účinek, například jako odpařování potu nebo jako chladnější vzduch v blízkosti vodopádů, řek a jezer.

Fyzikální princip stručně: Pro odpařování vyžaduje voda energii, která se získává z okolního vzduchu ve formě tepla, čímž se vzduch ochlazuje. Zde je důležité vědět, že lze energii uloženou v našem ovzduší rozdělit na citelné, tzv. senzibilní teplo, a latentní, tedy skryté teplo.

Chytré řešení: Pomocí teploměru lze změřit pouze senzibilní teplo, které je relevantní teplotě. Protože se při odpařování spotřebovává práce toto teplo a poté se jako vodní pára ukládá ve vzduchu jako latentní energie, je adiabatické chlazení pomocí chladičů vzduchu zcela přirozená a navíc nákladově výhodná metoda chlazení bez extrémní potřeby energie pro proces chlazení kompresorem poháněného klimatizačního zařízení, jako je tomu u přístrojů řady PAC – ale v praxi vhodné spíše pro malé místnosti a malé teplotní rozdíly. Akční rádius je u chladicích zařízení na adiabatickém principu značně omezený a nelze jej tak snadno zvýšit, jako při použití vysoce výkonných kompresních chladicích zařízení.

Chladiče vzduchu pro soukromé použití pracují prakticky všechny na bázi přímého chlazení – přivádějí tedy do přívodního vzduchu přímo vlhkost odparem vody. Proto není nutné žádné další odvádění procesního vzduchu jako u monoblokových klimatizačních jednotek, díky čemuž jsou tyto přístroje na jedné straně extrémně jednoduché při používání, protože je stačí postavit a zapnout, ale na druhé straně zvyšují vlhkost v místnosti.

Na rozdíl od kompresorem poháněných klimatizačních zařízení kolísá účinnost Aircoolerů v závislosti na procesu velmi zřetelně ve vztahu k převládajících klimatickým podmínkám: Od nejvyššího účinku chlazení (snížení teploty o 1 až 3 °C) u horkého suchého vzduchu až do žádného citelného účinku chlazení při dusném a teplém vzduchu v místnosti.
Stupeň účinnosti Aircoolerů závislý na klimatu

Chladiče vzduchu jsou efektivní pouze v místnostech se suchým vzduchem (pod 40 % rel.vlhk.) a mohou pokles teplot dovést vždy pouze na hranici nasycení vzduchu, tedy například z 25 °C/50 % rel.vlhk. na teoretickou hodnotu maximálně 18 °C/98 % rel.vlhk. Tento teplotní rozdíl má však spíše teoretický charakter a není relevantní pro praxi, protože při relativní vlhkosti vzduchu v místnosti o hodnotě 98 % je pocitové klima v místnosti nepříjemné a extrémně dusné (viz diagram tepelné pohody).

Zpravidla je možné pomocí chladičů vzduchu řady PAE v malých místnostech, v závislosti na vlhkosti vzduchu a výchozí teplotě, dosáhnout teplotních rozdílů 1 - 2 °C, aniž by vlhkost vzduchu v místnosti byla nepříjemně vysoká.

U chladič vzduchu je stupeň účinnosti závislý na mnoha faktorech, např. na výkonu ventilátoru a ploše odpařovacího filtru. Jak je možné vidět z teoretických hodnot v příkladu, stoupá při použití přímých chladičů v závislosti na procesu současně výrazně také vlhkost vzduchu v místnosti, což není vždy žádoucí. Se stoupající vlhkostí vzduchu v místnosti se současně snižuje chladicí výkon přístrojů.

Příslušně je účinnost chlazení Aircoolerů také vždy přímo závislá na všeobecné povětrnostní situaci: Pokud je vzduch horký a suchý, dosahují Aircoolery svého nejvyššího stupně účinnosti. Při velmi teplém a vlhkém počasí nelze však naopak dosáhnout již prakticky žádného zvýšení chladicího výkonu. A co je ještě horší: Dodatečným zvlhčováním již tak dost vlhkého vzduchu je klima v místnosti pociťováno v tomto případě jako ještě nepříjemnější.

To je podmíněno procesem a týká se to tedy všech Aircoolerů na trhu, i když se konkurenční nabídky snaží vsugerovat něco jiného.


Klimatizační jednotky nebo chladiče vzduchu – pomůcka pro rozhodování

S rozdílem 10 až 18 °C mezi vzduchem na vstupu a výstupu z přístroje vytvářejí klimatizační jednotky řady PAC a řady PT mnohem větší teplotní rozdíly než chladiče vzduchu, které zpravidla dosahují rozdílu pouze 1 až 3 °C.

Vzhledem k tomu, že je do místnosti také permanentně přiváděno teplo, například stěnami nebo mezerami ve dveřích, lze proto vzduch v místnosti ve výsledku ochladit pomocí kompresory poháněných klimatizační jednotek o cca 4 až 15 °C – vždy v závislosti na použitém modelu a podmínkách v příslušné místnosti (teplota a relativní vlhkost vzduchu).

V každém případě však nelze, kromě několika speciálních chladicích zařízení, pomocí běžně prodávaných klimatizačních jednotek dosáhnout teploty v místnosti nižší než 16 °C, protože se přístroje zpravidla při této hodnotě vypnou. Konkrétně: I když je klimatizační jednotka technicky schopna ochladit místnosti o 15 °C, ochladila by místnost s teplotou 24 °C maximálně na 16 °C!

Diagram tepelné pohody

Dosažitelné teplotní rozdíly v místnosti, kterých totiž může klimatizační jednotka, popř. Aircooler dosáhnout, jsou vždy závislé na velikosti místnosti a chladicím výkonu zařízení! K tomuto účelu proto vždy prosím vezměte v úvahu maximální doporučené velkosti místností uvedené v technických údajích, jakož i všechny výše uvedené ovlivňující faktory!

Celkově lze říci, že to, zda je správnou volbou klimatizační zařízení nebo Aircooler, závisí na účelu použití, zvyklostech chování, osobních nárocích a v neposlední řadě také na individuální ochotě investovat.

Aircoolery jsou cenově výhodné z pohledu pořízení a spotřeby energie, rychle a snadno se instalují a nevyžadují odvod teplého vzduchu ven v podobě vedení chladiva nebo hadice pro odvod horkého vzduchu. Na druhé straně je jejich chladicí výkon silně závislý na vlhkosti vzduchu a omezený pouze na několik stupňů Celsia.

Kromě toho je schopnost chlazení u Aircoolerů také závislá na povětrnostní situaci. Své nejvyšší účinnosti dosahují Aircoolery při horkém, suchém klimatu. Při vlhkém a teplém počasí klesá jejich chladicí výkon prakticky na nulu.

Klimatizační jednotky řad PAC a PT jsou naproti tomu skutečnými chladicími zařízeními, jejich chladicí výkon je sice také závislý na teplotě vzduchu a vlhkosti vzduchu, ale mnohem méně výrazně, než je tomu u chladičů vzduchu.

Na rozdíl od chladičů vzduchu vysoušejí klimatizační jednotky vzduch v místnosti, což je pozitivní a citelné zejména při vysoké vlhkosti vzduchu. Ostatně pravé klimatizační jednotky, jako je řada PAC a PT, mají kompresor, jakož i kompletní chladicí zařízení integrované, a jsou proto z hlediska ceny pořízení a spotřeby proudu na daleko vyšší úrovni než Aircoolery.

Vzniklé odpadní teplo není jako u Aircoolerů vázána ve vlhčím výstupním vzduchu, ale je odváděno ven. Tím potřebuje každá kompresorem poháněná klimatizační jednotka buď hadici pro odvod horkého vzduchu (monoblokové klimatizační jednotky) nebo spojovací vedení pro chladivo k venkovnímu chladiči (splitová zařízení). Proto je instalace klimatizačních jednotek vždy náročnější, než Aircoolerů.

Přehled: Procesní rozdíly v přehledu

Aircooler

Klimatizační jednotky (poháněné kompresorem)

Použitelné bez hadice odváděného vzduchu nebo spojovacího vedení pro chladivo ano ne
Rozdíl teplot* (∆T) mezi nasávaným vzduchem a vyfukovaným vzduchem na přístroji 1 až 3 °C 10 až 18 °C
Teplotu v místnosti lze zchladit o cca max. 2 °C max. 15 °C
Teplota, na kterou lze místnosti maximálně ochladit 18 °C
Pořizovací náklady v přímém porovnání nižší vyšší
Spotřeba energie v přímém porovnání nižší vyšší
Efektivní chladicí výkon i při vysoké vlhkosti vzduchu v místnosti ne ano
Vliv klimatických podmínek na chladicí výkon velký malý
Ovlivnění vlhkosti vzduchu podmíněné procesem zvlhčování vzduchu vysoušení vzduchu
Znatelný chladicí účinek i při vlhkých teplých klimatických podmínkách** ne ano
Znatelný chladicí účinek i při horkých suchých klimatických podmínkách** ano ano

* v závislosti na relat. vlhkosti vzduchu; ** v závislosti na teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu, jakož i správné velikosti zařízení

Komfortní klimatizační jednotky řady PAC

Všechny Komfortní klimatizační jednotky řady PAC v přímém porovnání

Abyste měli možnost najít přesně ten správný Komfortní klimatizační jednotky řady PAC, který potřebujete , můžete zde v přehledu vzájemně porovnat všechny Komfortní klimatizační jednotky řady PAC od firmy Trotec.

Modely, které nechcete do porovnání zahrnout, můžete jednoduše odkliknout.

Porovnání technických údajů

Chladič vzduchu řady PAE

Všechny Chladič vzduchu řady PAE v přímém porovnání

Abyste měli možnost najít přesně ten správný Chladič vzduchu řady PAE, který potřebujete , můžete zde v přehledu vzájemně porovnat všechny Chladič vzduchu řady PAE od firmy Trotec.

Modely, které nechcete do porovnání zahrnout, můžete jednoduše odkliknout.

Porovnání technických údajů

 Sériové vybavení

 dostupné volitelně

 není dostupné